Jelikož Česká Republika nemá takovou historii v dřevo stavebnictví jako například Japonsko nebo severské země, pojďme se podívat do Finska – jedné z vedoucích zemí v počtu postavených dřevostaveb na obyvatele na světě. V roce 2005, záměrně jsme nevybrali nic nového, abychom nezněli moc trendy, vyšel ve věděcném magazínu Springer (https://link.springer.com/content/pdf/10.1057/palgrave.jba.2940030.pdf) výzkum, jež uváděl, že z 500 tisíc monitorovaných dřevostaveb 55% potřebuje rychlou nápravu situace způsobené zvýšenou vlhkostí ve dřevě, jinak jim hrozí rozsáhlé opravy. A jelikož mezi tyto domy zapadaly i budovy postavené od roku 1950, byli výzkumnici schopni monitorovat i problémy které byly způsobeny „zubem času“. Mnozí z vás si právem řeknou, že dnes se používají úplně jiné technologie, a způsob stavby se nedá srovnat. Určitě se mnohé věci posunuly mílovými kroky, ale ne všemu se dá předejít i dnes, v moderní době. Zpráva poukazuje na to, že největšími problémy byly špatná manuální/odborná práce, stavební proces, design konstrukce a použitý materiál.  Jistě dříve neměli stavitelé k dispozici chemickou úpravu dřeva, CLT panely, airstop pásky a door air blow test. Na druhou stranu, dřevo je stále dřevo, lidská chyba zůstává pravděpodobná, ploché střechy přes svoje výhody stále nejsou dokonalé, a spoje potrubí také nevydrží věčně. Proto existují firmy jako ta naše, které se snaží pomocí technologií najít řešení, jak udržet dřevostavbu v co nejlepším stavu. V našem případě jde o prevenci škod způsobené vlhkostí a úniky vody.

A jelikož je voda v dřevostavbách celkem velký problém, ve světě vzniklo mnoho firem s různými typy řešení monitoringu rodinných i velkých, komerčních dřevostaveb. Když by jste si vyhledali na Google „senzory monitoringu vhlkosti“ vyjedou vám různé řešení.

Od pasivních čidel, které musíte na místě manuálně vyčíst po chytré senzory které vám všechny data poskytnou přes internet do mobilu. Dalším důležitým dělícím faktorem je funkcionalita, jinýmy slovy, problém který má dané zařízení řešit. Dle užití a to mohou být reakční které mají za úkol více méně jednu věc, typickým příkladem mohou být automatické uzávěry vody které slouží k detekci uniku vody a zavření přívodu. Což je sice velice užitečná funkce, ale nadají vám komplexní a dlouhodobý přehled stavu vaší nemovitosti. Z tohoto důvodu byly vyvinuty monitorovací senzory, jež sbírají vícero fyzikálních veličin, které odesílají dál pro zpracování a vyhodnocení a samy žádnou akci neprovádí. Ty se typicky umisťují do interiéru, exteriéru domu a dokonce přímo do dřevěné konstrukce. S umístěním taktéž souvisí diskuze nad drátovým a bezdrátovým řešením senzorů. Opět, sice mají obě své pro a proti, naši kolegové z vývoje by vám řekli, že je „soupeření“ je špatná optika, protože se skvěle doplňují. Například drátové senzory logicky nepotřebují baterie, což preferují hlavně velké developerské projekty „drát je věčný“ a ušetříte za servis výměny baterií, a riziku, že zrovna když senzoru dojde baterka, ale než se vymění tak se stane nehoda, ale senzor Vám o nic nenahlásí. Na druhou stranu, pokud máte senzor napevno umístěn v konstrukci, blbě se vyměňuje. 

Filozofie firmy Senzomatic je o dlouhodobosti a kompletním pokrytí všech problematických míst dřevostaveb. Jen takto jste schopni mít přehled nad zdravotním stavem Vašeho domu. K tomu využíváme různé typy senzorů a datové modely, které díky více než 600 instalacím jsou schopny přesně určit vznikající problém. Více informací o našich produktech se dozvíte zde: